Za okny je hodně šedo, prší stejně jako v Londýně. Jak já bych tam chtěl zase být, za Kanálem. Teď jsem ale tady v knihovně, naproti mě sedí student, který sám ani netuší, kdy opustí tyto zdi. Na můj v kus je tu až příliš ticho, ani se nikdo nesměje, všichni se jen vážně tváří a čekají, až se večer potkají se svou studentskou láskou a budou moct spolu snít o budoucnosti a nebo se konečně zasmějí…? Tento týden jsem si díky mému kamarádovi rozšířil možnosti, kde se dá fotografovat, i když je za okny „hnusně”. Je to místo tiché a velmi zajímavé a nutno podotknout, že jsme fotografování prožívali jako za studentských let…🙂 PS: Pro udržení atmosféry jsme nepoužívali žádná umělá větla ani odrazné desky. Většinou jsme fotografovali na pevná skla a něco muselo být pořízeno na lifeview, abychom nerušili studenty. 
Celý příběh je pak zde.
Už je to cc 12 let, kdy mohu fotografovat školní fotografie pro jednu velkou pražskou školu. Je to pro mne čest i práce na vydatný měsíc, ale těch 800 dětských úsměvů, teda musím přiznat, že ač se člověk snaží, ne vždy se podaří vyloudit zubatý úsměv, za to stojí. Je to jiné než rodinné fotografování […]
Je hezké s jakými zajimavými lidmi se člověk setkává během fotografování. Jednou je to představenstvo či pán ředitel DPO mezi tramvaji, jindy na terase nejen pán řídící Palasima. Pak se člověk setká s kamarádem Vaškem, který se svými znalostmi propracoval také dál než já a spusta dalších…
Před deseti lety…čas letí…Alan a Iulia měli nádhernou svatbu v Trojském zámku a jejich svatební fotografie jsme zachytili také na břehu Vltavy. Letos jsme se sešli na stejném místě, abychom si osvěžili krásné vzpomínky. Bylo to moc hezké focení a byl jsem naprosto unesen, když jsem viděl, jak se jejich láska rozrostla..
Prague
Czech Republic
